Věta = základní stavební jednotka textu
- Má východisko
- Významové vztahy ve větě jednoduché:
- Predikace (= přisuzování)
- Vztah mezi podmětem a přísudkem
- Pouze u vět dvoučlenných
- Determinace (= určování)
- Upřesňuje slovo slovem jiný
- "Rychlá jízda"
- Koordinace (= přiřaďování)
- Členy hrají ve větě stejnou roli
- "Koupil jsem si chleba, šunku a salám."
- Apozice (= přistavování)
- "Označujeme stejnou skutečnost jinými slovy.
- "Sedmikráska neboli chudobka."
- Predikace (= přisuzování)
- Významové vztahy ve větě se skladebními vztahy:
- Kongruence (= shoda)
- Soulad mluvnických kategorií (osoby, čísla, rodu, pádu,…)
- Rekce (= řízenost)
- Tvar slova ve funkci je řízen ve funkci členu nadřazeného
- "Dopustit se zločinu."
- Adjunkce (= přimykání)
- Tvar závislého členu není určován členem řídícím
- "Zahrady pod kopcem."
- Kongruence (= shoda)
Výpověď = věta, která je pronesena v určité komunikační situaci
- Má východisko i jádro
- Funkce oznamovací, tázací, rozkazovací
Východisko = připomíná kontext minulých vět
Jádro = nová informace