Files
- hraniční obor mezi biologií a chemií
- zkoumá
- chemické složení živých organismů ⇒ statická
- a chemickými procesy které v nich probíhají ⇒ dynamická
Dělení přírodních látek
Biogenní prvky
- prvky nezbytné a nepostradatelné pro život
- dělení
- makrobiogenní
- zastoupeny s množstvím větším než 1 % hmotnosti
- společně tvoří 99 % složení živé hmoty
- C, H, O, N, P, Ca, S, K, Na
- mikrobiogenní
- zastoupeny v množství menším než 0,05 % hmotnosti
- obvykle katalytická funkce
- i ty které jsou nežádoucí
- makrobiogenní
Biomolekuly
- molekuly, z nichž se skládají živé organismy
- anorganické
- voda
- součástí všeho živého
- 60-95 % hmotnosti organismu
- význam
- výborné rozpouštědlo
- vhodné prostředí
- udržování pH a osmotického tlaku
- vliv na termoregulaci
- minerální látky
- ionty: $Na^+, K^+, Ca^{2+}$
- voda
- organické
- proteiny, sacharidy, lipidy a nukleové
- peptidy
- vznikají kondenzací dvou či více molekul aminokyselin peptidickou vazbou
- dle počtu vázaných AK je dělíme n adipeptidy, tripeptidy až polypeptidy
- vlastnosti
- nesourodá skupina látek s různými účinky
- dány hlavně počtem a typem vázaných AK
- rozpustné ve vodě
- obvyklé jsou fyziologické účinky
- zástupci
- glutathion
- přírodní tripeptid
- napomáhá odstraňování těžkých kovů z buněk
- složen z
- kyselina glutamová
- glycin
- cystein
- peptidové hormony
- oxytocin
- zadní lalok hypofýzy
- stahy hladkého svalstva (důležitý pro porod a kojení)
- antidiuretin (ADH)
- cyklický peptin
- zadní lalok hypofýzy
- zvyšuje krevní tlak a podporuje resorpci vody v ledvinách
- adrenokortikotropní hormon (kortikotropin, ACTH)
- přední lalok hypofýzy
- ovlivňuje funkci nadledvinek
- ústřední stresový hormon
- inzulin
- slinivka břišní
- reguluje hladinu glukosy v krvi
- oxytocin
- glutathion
glutathion
Živiny
Proteiny (bílkoviny)
- základní stavební jednotka živé hmot
- přítomné ve všech buňkách
- přírodní makromolekuly (biopolymery)
- tvořeny velkým množstvím zbytků aminokyselin vázaných peptidickou vazbou (100 a více)
- rostliny jsou schopné je vytvořit z anorganických látek (dusičnanů)
- živočichové je musí přijímat v potravě
- biologické funkce
- stavební - skleroproteiny (keratin, kolagen)
- katalytická - enzymy
- transportní (hemoglobin, transferin)
- regulační - hormony
- obranná - protilátky
- struktura
- primární struktura
- dána pořadím (sekvencí) vázaných aminokyselin
- podmiňuje biologickou fci a vlastnosti
- sekundární struktura
- geometrické uspořádání řetězce aminokyselin
- umožňuje jí možnost volné rotace kolem jednoduchých vazeb α-uhlíků a vznikem vodíkových můstků
- má dvě formy
- skládaný list
- α-helix - pravotočivá šroubovice
- terciální struktura
- uspořádání sekundární struktury v prostoru
- podílejí se na ní vodíkové vazby, iontové vazby, disulfidické můstky a van der Waalsovy síly
- dva typy
- fibrilární (vláknitý) tvar
- globulární (klubkovitý) tvar
- kvartérní struktura
- vzájemné prostorové uspořádání jednotlivých bílkovinných řetězců (podjednotek), které spolu nejsou spojeny kovalentními vazbami
- primární struktura
- vlastnosti
- dány především typem vázaných aminokyselina jejich strukturou
- tvoří koloidní roztoky
- pevné látky, biopolymery s $M_r > 10000$
- rozpustnost
- rozpustné ve vodě
- v krevní plazmě, ve vaječném bílku
- citlivé na fyzikální a chemické vlivy
- nerozpustné ve vodě
- v nehtech, v kůži, ve vlasech
- odolné vůči fyzikálním i chemickým vlivům
- rozpustné ve vodě
- kolagulace bílkovin
- vysolováním (zvyšováním koncentrace soli)
- bílkoviny se získávají z roztoků ve formě sraženiny
- typy
- reverzibilní (vratná)
- přidáním vody se sraženiny rozptýlí na původní roztok
- ireverzibilní (nevratná)
- sraženinu nelze rozpustit
- soli těžkých kovů
- reverzibilní (vratná)
- denaturace bílkovin
- nevratné zničení terciální (někdy i sekundární) struktury
- faktory
- fyzikální (teplota, ozáření)
- chemické (účinky kyselin a zásad)
- význam
- negativní (ztráta biologické aktivity)
- pozitivní (ničení choroboplodných zárodků, tepelná úprava jídla (lepší stravitelnost))
- dělení
- jednoduché
- neobsahují nebílkovinnou složku
- skleroproteiny (fibrilární proteiny)
- vláknitá struktura
- stavební funkce
- kolagen
- kosti, chrupavky, kůže šlachy
- tepelné zpracování (želatina)
- stárnutí (změna struktury kolagenu)
- keratin
- nehty, vlasy, peří, vlna, kopyta
- fibroin
- přírodní hedvábí
- sferoproteiny (globulární proteiny)
- kulovitý tvar
- vyskytují se všude
- mají různé funkce
- histony
- vázany na nukleové kyseliny. vbuněčných jádrech
- albuminy
- rozpustné ve vodě
- globuliny
- rozpustné ve zředěných roztocích solí, ale ne ve voně
- γ-globuliny v krevním séru
- fibrinogen
- krev a mícha
- srážení krve - přeměna na nerozpustný fibrin
- složené
- obsahují navázanou nebílkovinnou složku (prostetickou skupinu)
- lipoproteiny
- prostetickou skupinu tvoří lipidy
- stavba buněčných membrán
- transport lipidů v krvi
- glykoproteiny
- prostetickou skupinu tvoří (poly)sacharidy
- sliny, vylučovány žaludeční stěnou, vaznost sekretů sliznic
- součást buněčných stěn
- fosfoproteiny
- estericky vázaná kyselina fosforečná
- mléko a vyječný bílek
- zdroj fosforu pro syntézu nukleových kyselin
- kasein
- mléko
- zdroj vápníku
- hemoproteiny
- hem
- hemoglobin (transport kyslíku a oxidu uhličitého)
- myoglobin (zásoba kyslíku při intenzivní svalové práci)
- cytochromy (katalyzují oxidační procesy v buňkách)
- metaloproteiny
- kovy
- ferritin a transferin (přenos železa v organismu)
- nukleoproteiny
- v nukleových kyselinách
- jednoduché
Sacharidy
- obecná charakteristika
- velká skupina přírodních látek
- v rostlinných i živočišných organismech
- molekuly jsou tvořeny uhlíkem, kyslíkem a vodíkem
- avšak některé deriváty obsahují N, P, S
- vznik
- fotosyntéza (zelené rostliny)
- biochemický proces, při němž z vody a oxidu uhličitého za přítomnosti chlorofylu vzniká glukosa
- $6 CO_{2} + 12H_{2}O\to C_{6}H_{12}O_{6} + 6O_{2} + 6H_{2}O$
- fotosyntéza (zelené rostliny)
- živočišné organismy je přijímají převážně v potravě
- avšak jsou schopny je krátkodobě při nedostatku syntetizovat z aminokyselin nebo glycerolu
- biologický význam (funkce)
- stavební - zejména u rostlin
- zdroj energie - hlavně u živočichů
- zásobní - u rostlin i živočichů
- složky nukleových kyselin a glykoproteinů
- dělení
- jednoduché
- monosacharidy
- nelze ej hydrolýzou rozložit na jednodušší sacharidy
- tvořeny jednou molekulou monosacharidu
- monosacharidy
- složené
- oligosacharidy
- tvořeny 2 - 10 monosacharidy (disacharidy, trisacharidy, ...)
- polysacharidy
- tvořeny větším množstvím monosacharidových jednotek (stovky až tisíce)
- oligosacharidy
- jednoduché
Monosacharidy
- obecná charakteristika
- nelze je štěpit na jednodušší sacharidy
- polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony
- v molekulách obsahují hydroxylové skupiny -OH a aldehydickou či ketonickou skupinu
- dělení
- aldosy a ketosy
- podle počtu atomů uhlíku (3 - 7)
- 3 - aldotriosy (ketotriosy)
- 4 - aldotetrosy (ketotetrosy)
- 5 - aldopentosy (ketopentosy)
- 6 - aldohexosy (ketohexosy)
- 7 - aldoheptosy (ketoheptosy)
- struktura monosacharidů
- znázorňuje se pomocí několika typů vzorců
- Fischerovy vzorce
- znázorňují acyklickou formu
- nevystihují přesnou strukturu
- nejjednodušší monosacharidy
- glyseraldehyd a dihydroxyaceton
- Tollenovy vzorce
- Tvoří přechod mezi Fischerovými a Haworthovými
- Lépe vystihují strukturu, která je ve skutečnosti cyklická a vzniká adicí aldehydické skupiny na 1. uhlíku nebo ketonové skupiny na 2. uhlíku na hydroxylovou skupinu předposledního uhlíku -> vzniká vnitřní poloacetal s pěti- nebo šestičlenným cyklem
- Haworthovy vzorce
- Znázorňují cyklické formy sacharidů
- Jejich označení vychází s podobnosti s heterocykly - Furanosy - sacharidy s pětičlenným cyklem - Pyranosy - sacharidy se šestičlenným cyklem
- Po vzniku cyklické formy se uhlík s původně karbonylovou skupinou mění na chirální a nese tzv. poloacetalový hydroxyl
- Dle orientace poloacetalového hydroxylu mají D- i L- formy dva anomery α- a β-
- Podobně vznikají i furanosy
- Pravidla pro psaní Haworthových vzorců
- U pyranóz píšeme kyslíkový atom vpravo nahoře a u furanóz nahoře
- Číslování uhlíkatého cyklu ve směru hodinových ručiček
- Zástupci:
- D-glukosa
- = hroznový cukr, krevní cukr, dextrosa
- Bílá krystalická látka, sladká chuť
- Dobře rozpustná ve vodě
- Výskyt: rostlinné šťávy, ovoce, med (50%), krev živočichů
- Základní monosacharidy pro řadu oligosacharidů (sacharosa, laktosa) a polysacharidů (škrob, glykogen, celulosa)
- Významný zdroj energie -> součást umělé výživy
- Výroba hydrolýzou škrobu
- D-fruktosa
- Nejsladší ze všech cukrů
- Bílá krystalická látka
- Spolu s glukosou v ovoci a součást sacharosy
- D-galaktosa
- Součást krevních polysacharidů, hemicelulóz a roslitnných slizů
- D-ribosa
- Významná součást RNA
- Její derivát 2-deoxy-D-ribosa je součástí DNA
- D-glukosa
- Fischerovy vzorce
- znázorňuje se pomocí několika typů vzorců
Složené sacharidy
- Oligosacharidy - tvořeny 2-10 monosacharidy (disacharidy, trisacharidy, …)
- Polysacharidy - tvořeny větším množstvím monosacharidových jednotek (stovky až tisíce)
- Cukry - mono- a oligosacharidy (sladká chuť)
- Fyzikální vlastnosti
- Bezbarvé krystalické, dobře rozpustné ve vodě za vzniku sladkých roztoků
- Opticky aktivní
- Chemické vlastnosti
- Jsou dány především přítomností hydroxylové a karbonylové skupiny
- Reakce karbonylové skupiny
- Oxidačně redukční
- Především u aldóz na aldehydické skupině
- Redukce -> alditol (cukrový alkohol)
- D-glucitol = sorbitol (sladidlo pro diabetiky)
- Oxidace -> aldolová kyselina
- Oxidačně redukční
- Reakce hydroxylové skupiny
- Esterifikace
- Nejvýznamnější estery s kyselinou trihydrogenfosforečnou (metabolická přeměny sacharidů)
- Přednostně se esterifikuje poloacetalová a primární hydroxylová skupina na posledním atomu uhlíku
- Reakce hydroxylové skupiny
- Vznik glykosidů
- Reakcí poloacetalu sacharidu s alkoholem
- Uvolňuje se voda, zbytky molekul se spojují glykosidickou vazbou
- Vznik glykosidů
- Esterifikace
Olinosacharidy
- vznikají spojováním monosacharidových jednotek glykosidickou vazbou
- dle počtu monosacharidových jednotek dělíme na disacharidy, trisacharidy...
- nejznámější jsou disacharidy
- struktura
- tvořeny spojením dvou monosacharidů
- spojení je možné dvojím způsobem
- poloacetalový hydroxyl jednoho z monosacharidu je spojen s jiným než poloacetalovým hydroxylem druhého monosacharidu → vzniká redukující disacharid; zbývá mu volný polosacharidový hydroxyl (důkaz - redukují Fehlingovo a Tollensovo činidlo)
- poloacetalový hydroxyl jednoho z monosacharidu je spojen s poloacetalovým hydroxylem druhého monosacharid → vzniká neredukující disacharid; zbývá mu volný polosacharidový hydroxyl (důkaz - neredukují Fehlingovo a Tollensovo činidlo)
- vlastnosti
- bezbarvé, krystalické látky
- dobře rozpustné ve vodě
- řada z nich v potravinách
- zástupci
- sacharosa
- = řepný, třtinový cuk
- bezbarvá, krystalická látka
- dobře rozpustná ve vodě
- vzniká spojením α-D-glukopyranosy a β-D-fruktofuranosy
- neredukující disacharid
- nejrozšířenější cukr vůbec
- důležitá složka potravy
- získává se především z cukrové třtiny nebo řepy
- rozklad hydrolýzou na glukosu a fruktosu
- laktosa
- = mléčný cukr
- vzniká spojením α-D-glukopyranosy a β-D-galaktopyranosy
- redukující disacharid
- v mléce savců
- získává se ze syrovátky
- maltosa
- = sladový cukr
- vzniká spojením dvou molekul α-D-glukopyranosy
- získává se enzymatickou hydrolýzou škrobu; na glukosu lze maltosu rozštěpit pomocí maltázy
- sacharosa
- struktura
sacharosa
laktosa
Polysacharidy
- obecná charakteristika
- vznikají glykosidickým spojením velkého množství molekul monosacharidů (až několik tisíc)
- patří do skupiny biopolymerů (nejrozšířenější sacharidy)
- monosacharidy mohou být
- stejného typu → homopolysacharidy
- různého typu → heteropolysacharidy
- především zásobní a stavební funkce
- vlastnosti
- obvykle nerozpustné ve vodě (bobtnají)
- nemají sladkou chuť
- nemají redukční vlastnosti
- Zástupci
- škrob
- zásobní polysacharid rostlin (brambory, obilná zrna, rýže...)
- základní sloužkou potravy
- kombinace amylosy a amylopektinu
- základem obou je α-D-glukapyranosa
- amylosa
- nevětvená
- rozpouští se ve vodě
- α(1-4)gykosidická vazba
- struktura - šroubovice
- modré zbarvení s jódem
- amylopektin
- větvený
- nerozpouští se ve vodě
- α(1-4) a α(1-6)gykosidická vazba
- fialové zbarvení s jódem
- ve vodě tvoří koloidní roztoky
- průmyslově se získává z brambor a obilnin
- jeho částečnou hydrolýzou vznikají dextriny (technická lepidla)
- úplnou hydrolýzou vzniká maltosa → glukosa
- glykogen
- "živočišný škrob"
- struktura podobná amylopektinu, avšak má více rozvětvené řetězce
- zásobní polysacharid živočichů
- obsažen především v játrech a ve svalech
- organismus je schopen jej syntetizovat, nebo naopak štěpit na glukosu při nedostatku energie
- celulosa
- základem je opět D-glukosa
- jednotky spojené β(1-4)glykosidickou vazbou
- základní stavební polysacharid buněčných stěn vyšších rostlin
- nerozpustná ve vodě
- v rostlinách se většinou vyskytuje v dobrovodu dalších látek, které označujeme jako hemicelulosy
- pro člověka nestravitelná, ale tvoří důležitou složku potravy - vlákninu
- vyrábí se ze dřeva
- surová celulosa = buničina
- tvoří základní surovinu pro papírenský a textilní průmysl
- výroba vizkózového hedvábí, celuloidu, střelné bavlny
- škrob
Lipidy
- = látky nerozpustné ve vodě
Zmýdelnitelné (hydrolyzovatelné)
- = estery vyšších mastných kyselin a alkoholů
- rostlinného i živočišného původu
- vyskytují se především v buněčných membránách a nervových zakončeních
- hydrofobní
- nerozpustné ve vodě
- rozpustné v nepolárních organických rozpouštědlech
- biologický význam
- stavební látka buněčných membrán
- zdroj energie
- ochrana orgánů
- tepelná izolace
- prostředí pro rozpouštěná biologicky významných nepolárních látek (hormony, vitamíny, barviva, léčiva)
- "abychom měli na čem smažit"
- dělení podle složitosti
- jednoduché
- = pouze estery vyšších mastných kyselin a alkoholů bez dalších složek
- dělení podle alkoholové složky
- acylglyceroly (tuky a oleje)
- estery vyšších mastných kyselin s glycerolem
- glycerol (alkoholová složka)
- může být esterifikována 1, 2 nebo 3 hydroxylové skupiny (mono-, di-, triacylglycerol)
- karboxylové kyseliny
- obvykle jednosytné (monokarboxylové)
- mají sudý počet uhlíků
- nasysené - palmitová, stearová
- nenasycené - olejová, linolová, linolenová
- acyly mohou být
- stejné - jednoduché acylglyceroly
- různé - smíšené acylglyceroly (přírodní)
- vlastnosti
- v čistém stavu bezbarvé látky, bez chuti a zápachu
- snadno hydrolyzují
- kyselou hydrolýzou vzniká
- glycerol a původní kyselina (kyseliny)
- zásaditou hydrolýzou vzniká (zmýdelněním)
- glycerol a sůl vyšší mastné kyseliny
- kyselou hydrolýzou vzniká
- mýdla
- = sodné a draselné soli kyselin palmitové a stearové
- amfifilní charakter
- = obsahují hydrofilní a hydrofobní část
- hydrofilní část
- polární
- karoboxylový anion spolu s kationtem kovu
- rozptýlení špíny do vodného prostředí
- polární
- hydrofobní
- nepolární
- uhlovodíkový řetězec
- narušuje strukturu mastnoty
- nepolární
- tvrdá voda → srážení mýdla (špatně pění, až vločkuje)
- dělení
- tuky
- obsahují pouze nebo převážně nasycené mastné kyseliny
- tuhé
- žluknutí
- způsobeno účinkem bakterií v teplém a vlhkém prostředí (oxidace probíhá hlavně na dvojných vazbách)
- vznikají nepříjemně zapáchající látky
- zástupci
- živočišné tuky
- tvoří podkožní tuk a obalují orgány
- máslo (mléčný tuk), sádlo (vepřový (či jiný) tuk), lůj (hovězí, skopový tuk), rybí tuk
- potravinářství, výroba léčiv a kosmetiky
- živočišné tuky
- oleje
- obsahují pouze nebo převážně nenasycené mastné kyseliny
- tekuté
- žluknutí (viz tuky)
- ztužování
- katalytická hydrogenace olejů → margaríny
- dochází k adici vodíku na dvojné vazby nenasycených karboxylových kyselin
- ztužené tuky jsou stálejší proti žluknutí
- vysychání
- oleje obsahující karboxylové kyseliny s několika dvojnými vazbami na vzduchu mohou oxidovat a polymerovat → mění se v pevnou a pružnou látku
- výroba fermeží
- zástupci
- rostlinné oleje
- hlavně v semenech a plodech
- slunečnicový, lněný, řepkový, olivový
- potravinářství, výroba nátěrových hmot, léčiv a kosmetiky
- rostlinné oleje
- tuky
- vosky
- estery vyšších mastných kyselin ($C_{16}-C_{36}$) a vyšších jednosytných alkoholů ($C_{16}$ cetylalkohol, $C_{26}$ cerylalkohol)
- rostlinný i žovočišný původ
- ochranná a stavenbí funkce
- vorvaňovina (orientace vorvaňů), lanolin (ovčí vlna), včelí vosk)
- využití
- zdravotnicztví, kosmetika (masti a krémy), výroba svíček
- acylglyceroly (tuky a oleje)
- složené
- kromě acylů karboxylových kyselin mají estericky vázanou i další složku
- v rostlinných i živočišných buňkách
- zástupci
- fosfolipidy
- mají estericky vázanou kyselinu trihydrogenfosforečnou
- amfifilní charakter
- hydrofobní část - postranní řetězec mastných kyselin
- hydrofilní - fosfátová složka
- tvoří hlavně membrány buněk, jsou v játrach, ledvinách, žloutku a sóje
- glykolipidy
- mají estericky vázané (obvykle) monosacharidy
- na povrchu všech eukaryotických buněk - receptory pro specifické chemikálie
- sfingolipidy
- mají estericky vázaný sfingosin
- tvoří strukturu nervové a mozkové tkáně
- ochrana povrchu buněk
- fosfolipidy
- jednoduché
Biokatalyzátory
- enzymy
- vitamíny
- hormony
Nukleové kyseliny
Izoprenoidy
- velmi rozmanitá skupina přírodních látek
- rostlinný (častěji) i živočišný původ
- název odvozen od isoprenu
- tákladní stavební jednotka (terpeny, též terpenoidy)
- od něj odvozené sloučeniny se podílejí na struktuře látek (steroidy)
Terpeny
- vznikají spojením 2 a více jednotek isoprenu
- převážně rostlinného původu
- lipofilní
- výskyt
- rostlinné silice
- vonící těkavé látky (květy, plody, listy)
- pryskyřice
- vznikají oxidací silic
- tuhé lepkavé látky
- záhřevem měknou
- balzámy
- směsi silic a pryskyřic
- polotekuté
- rostlinné silice
- dělení (dle počtu isoprenových jednotek)
| Název | Počet izoprenových jednotek | Počet uhlíků v řetězci |
|---|---|---|
| monoterpeny | 2 | $C_{10}$ |
| seskviterpeny | 3 | $C_{15}$ |
| diterpeny | 4 | $C_{20}$ |
| triterpeny | 6 | $C_{30}$ |
| tetraterpeny | 8 | $C_{40}$ |
| polyterpeny | n | $C_{5n}$ |
Monoterpeny
- 2 jednotky isoprenu (2-methylbuta-1,3-dien)
- limonen
- nejrozšířenější (terpentýnové silice, citrusové plody)
- bezbarvá kapalina pomerančové vůně
- další
- menthol
- silice máty peprné
- potraviny a léky
- menthol
- ostatní
- kafr
- ve dřevu kafrovníku, silice bazalky, rozmarýny a šalvěje
- prokrvení sliznice - masážní přípravky, lokální anestetikum
- repelent, pyrotechnika a lékařství
- pineny
- $\alpha$-pinen - borovicová silice
- $\beta$-pinen - petržel, kopr, růže
- směs - terpentýnová silice
- destilační zbytek = kalafuna
- geraniol
- růžový olej - růže, pelargonie, citrony
- láká včely
- kafr
Seskviterpeny
- humulen - chmelová silice
- azulen - silice heřmánku
- kyselina abscisová
- fytohormon
- navozuje dormaci (stárnutí a opad listů)
Diterpeny
- retinol
- = vitamín A
- vitamín rozpustný v tucích
- vliv na zrakový nerv
- nedostatek
- šeroslepost až slepota
- fytol
- součást chlorofylu
- estericky se váže na porfinovou strukturu
- ukotvuje chlorofyl na membráně tylakoidů
Triterpeny
- skvalen
- nachází se v rostliných i živočišných tkáních
- u živočichů prekursor biosyntézy steroidů (od něj se steroidy odvozují)
Tetraterpeny
- karotenoidy
- rozpustné v tucích
- napomáhají fotosyntéze (chromoplasty)
- v membránách plastidů
- karoteny
- barviva
- α-, β-, γ-karoteny - oranžová
- lykopen - červená
- v mrkvi, šípku, másle
- provitamím vitamínu A = β-karoten
- barviva
- xantofyly
- barviva
- lutein, xantofyl - žlutá
- zbarvují podzimní listí
- lutein - pampelišky, slunečnice, peří kanárků
- barviva
Polyterpeny
- n izoprenových jednotek
- přírodní kaučuk
- cis-1,4-polyisopren
- v latexu (šťáva z kaučukovníku)
- elastický
- vulkanizací (= smísení se sírou) vzniká pryž (guma)
- ztrácí elasticitu
- získává pevnost v tahu, vratnost deformace
- základ pro odvození syntetických kaučuků (polybutadienové, butadien-styrenové, izoprenové)
- gutaperča
- trans-1,4-polyisopren
- získává se z tropických stromů (gumojilm, perčovník)