Biologie/Biologie člověka/Tkáně.md
Tkáně
Files
- soubor buněk, které mají stejný tvar, původ a funkci
- vznikají diferenciací základních zárodečných vrstev
- věda zabývající se tkáněmi je histologie
typy tkání
- epitely
- vrstvené
- žádné mezibuněčné prostory
- jednovrstevné nebo vícevrstevnaté
- tvoří vnější povrch orgánů a vnitřní povrch dutin
- dělení podle vzhledu
- dlaždicový epitel
- ploché buňky
- pokožka, vnitřní povrch cév
- kubický (krychlový epitel)
- výška buněk je zhruba stejná jako šířka
- entoderm a ektoderm zárodku, rohovka
- cylindrický (válcový) epitel
- výška buněk je mnohem větší než šířka
- vnitřní povrch trávicí trubice a dýchacích cest
- dělení epitelu podle funkce
- krycí epitel
- hlavní funkcí je pokryv orgánu nebo zajištění hladkého povrchu
- vnitřní povrch cév
- resorpční (vstřebávací) epitel
- buňky tvoří miniaturní výběžky (mikroklky), které zvětšují povrch
- vnitřní povrch tenkého střeva
- žlázový epitel
- buňky na povrchu tkáně produkují určitou látku (trávicí šťávy, hormony, mateřské mléko, pot)
- řasinkový epitel
- buňky pokryté řasinkami (brvami), které svým pohybem zajišťují pomalý transport částic po povrchu epitelu
- uvnitř dýchacích cest (transport hlenu a prachu ven z těla), uvnitř vejcovodu (transport vajíčka z vaječníku do dělohy)
- smyslový epitel
- obsahuje smyslové buňky napojené na nervová vlákna
- sítnice v oku
- pojivové
- mezi buňkami jsou velké mezibuněčné prostory, které jsou vyplněné specifickou hmotou (podle typu pojivové tkáně)
- vazivo
- buňky s výběžky
- mezibuňečná hmota obsahuje vláknité molekuly
- bílkoviny kolagen a elastin
- pružné a odolné vůči tahu a ohybu
- dobrá regenerační schopnost (snadno a rychle se tvoří i obnovuje)
- šlachy a vazivové blány na povrchu orgánů, pružné výstuže cév
- výplň některých dutin (kostní dřeň), škára v kůži, zásobní tuková tkáň
- chrupavky
- oválné buňky, často ve skupinách obalených společným pouzdrem
- pevnější než vazivo, odolná vůči tlaku
- neobsahuje nervy ani cévy → velmi špatná regenerační schopnost
- povrch kloubů (tlumí nárazy), spojují některé kosti (př.: žebra s hrudní kostí)
- tvoří základ meziobratlových plotének, ušního boltce a nosu
- kost
- buňky s výběžky, které vytvářejí tvrdou mezibuněčnou hmotu - osteocyty
- hmota obsahuje i anorganické látky (soli Ca a P), zvýšené tvrdosti
- typy kostní tkáně
- kompaktní kostní tkáň
- povrch kostí
- tvrdá a pevná
- kostní buňky jsou usporádány v kruhových vrstvách (lamelách)
- středem prochází Haversovy kanálky (systém nervů a cév, které zajišťují výživu tkáně)
- spongiózní (houbovitá kostní tkáň)
- uvnitř kostí
- odlehčená vnitřní výstuž
- kostní buňky jsou neuspořádané
- v tkáni jsou dutinky, které jsou vyztuženy jinými tkáněmi (př.: vazivem)
- svalové
- protáhlé buňky
- mají schopnost se smršťovat
- obsahují komplexy bílkovin, které se mohou navzájem vůči sobě posouvat
- hladká svalová tkáň
- samostatně oddělené buňky
- každá buňka má jen jedno jádro
- neovladatelná vůlí
- pomalá práce
- tvoří orgány
- zajišťuje transport trubicemi, zužování a rozšiřování trubic, vyprazdňování dutin, uzávěry trubic
- příčně pruhovaná svalová tkáň
- spojené buňky
- tvoří velmi dlouhá vlákna
- mnohojaderné buňky
- úseky svalových bílkovin jsou vláknech stejně uspořádané a vytvářejí viditelné příčné pruhování (žíhání)
- je ovladatelná vůlí
- pracuje rychleji než hladká
- kosterní svaly, hlasivky, vůlí ovladatelní svěrače
- srdeční svalová tkáň
- samostatné buňky, ale tvoří vzájemně propojenou síť
- patrné žíhání
- tvoří základ srdce (myokard)
- není ovladatelná vůlí
- velmi výkonná, odolá a spolehlivá (náročná na kyslík a energii)
- nedokáže regenerovat
- nervová
- obsažena v nervových orgánech
- k přenosu a koordinaci vzruchů (signálů)
- základem je síť navzájem propojených neuronů
- části neuronů mohou v průběhu života dorůstat (i zanikat)
- neurony se nemnoží (nervová tkáň nemá schopnost regenerace)
- tělní tekutiny
- základem těchto tkání je tekutina, ve které plavou buňky
- krev
- obsahuje krevní buňky (červené a bílé krvinky) a další tělíska (krevní destička)
- tkáňový mok
- tekutina vyplňující prostory mezi ostatními tkáňěmi v těle
- lymfa
- tkáňový mok, který se pohybuje v lymfatických cévách
- odváděn do krevního oběhu.
